V okolí Horní Blatné a Blatenského vrchu se vyskytuje velké množství pozůstatků po těžbě cínových rud, která zde probíhala od 16. století. Jedná se o propadlinu dolu Jiří, nazývanou Ledová nebo Sněžná jáma – led zde zůstává i v letním období, dále o propadliny a dobývky dolu Wolfgang, nazývané Vlčí jámy, propadliny a dobývky dolu Vavřinec, pozůstatky dolu Konrád, sejpy na svazích Blatenského vrchu a haldy po těžbě železných a manganových rud u dolu Marie Terezie. V Horní Blatné bylo zřízeno muzeum s expozicí těžby cínu.
Významnou památkou související s rozvojem těžby a zpracování cínové rudy v okolí Horní Blatné v 16. století je Blatenský vodní příkop. Vodní dílo délky 12 km s převýšením pouhých 85 m začíná západně od Božího Daru (je napájeno vodou z říčky Černá), vede kolem Božídarských rašelinišť, přes Myslivny, Rýžovnu, Bludnou a kolem Blatenského vrchu do Horní Blatné, kde ústí do Blatenského potoka. V poválečném období ustala údržba, vodní dílo postupně zanikalo. V letech 1995-2001 obnoveno nákladem státu, podél vybudována naučná stezka.
Krásno - Těžba cínové rudy na tomto místě probíhala již v 15. století, od 19. století také těžba wolframové rudy.. Současné objekty, s výjimkou bývalé úpravny rud, vznikly po obnovení těžby v roce 1938. V 80. letech 20. století těžba převedena na hlavní jámu Huber a jáma dolu Vilém přestavěna na větrací stanici. Od roku 1998 jsou objekty bývalého dolu zpřístupněny veřejnosti jako součást hornického muzea. Muzeum vzniklo v roce 1998 a je obrovským hornickým skanzenem na ploše několika hektarů. Hlavní budově vévodí obrovský parní těžní stroj z roku 1897.
Jáchymov K založení jednoho z nejvýznamnějších horních měst na počátku 16. století přispěla bohatá ložiska stříbrné rudy. Ražené šlikovské tolary daly základ názvu dolar. Významné působiště lékaře Georgia Agricoly, autora prvních knih o hornictví a hutnictví.
Renesanční Šlikovská mincovna byla postavena v letech 1534 –36. Zde byly raženy tzv. Jáchymovské tolary, proslulé v zámoří, z jejichž názvu je odvozen i dolar. V Jáchymově vzniklo v té době unikátní dílo o středověkém hornictví a hutnictví, jehož autorem byl zdejší lékař G. Agricola
Počátky krušnohorské železářské výroby doloženy v Šindelové již k roku 1350. Ze zdejší železárny hraběte Nostice se dochovala vysoká pec z roku 1818, obvodové zdi budovy přípravny surovin z let 1858-1859 a část vodního díla. Vysoká pec byla v provozu do roku 1873, jako poslední v Krušnohoří. V objektech hutě pak byla slévárna s kuplovnou a modelárna, poblíž též válcovna plechu s cínovnou a mechanické dílny. Výroba v Šindelové ukončena v roce 1930. Dnes stojí již jen torzo vysoké pece.
Kamenné obloukové železniční mosty u Horního Slavkova vznikly jako součást tratě Krásný Jez-Horní Slavkov, realizované v letech 1895-1901. Trať délky 15 km vede velmi členitým terénem, její součástí jsou čtyři tunely , čtyři kamenné a dva ocelové mosty. Provoz zastaven v roce 1997, částečně obnoven 2006.
Radošov u Kyselky Na důležité obchodní stezce z Prahy přes Slaný a dále na západ k zemské hranici kudy do Čech poprvé přijížděl v roce 1310 Jan Lucemburský byl v místě brodu v polovině 14. století vybudován most na základě privilegia Karla IV. z roku 1364. Most byl pravděpodobně dřevěný na kamenných pilířích. . V letech 1979 – 1980 proběhla celková rekonstrukce mostu. Po požáru 1986 dřevěná konstrukce mostu zcela shořela, zůstaly pouze kamenné pilíře. Rekonstrukce v roce 2001 byla z části realizovaná dle historické dokumentace.
Karlovy Vary Tunelová lanovka se stavěla v roce 1906 a vedla z Divadelní ulice k hotelu Imperiál. Trasa délky 114 metrů je vedena v tunelu. Provoz zajišťovaly původně dva dřevěné vozy s otevřenými plošinami. V roce 1955 majitel rozhodl o rekonstrukci, která trvala do roku 1957 a při ní bylo zcela vyměněno strojní zařízení. Vozy zůstaly původní do roku 1961, kdy byly důkladně modernizovány. Takto jezdila lanovka dalších 20 let až do 1.ledna 1981, kdy byla pro katastrofální technický stav zastaven provoz. Provoz po rekonstrukci byl zahájen v roce 1987.
Štola Marie Pomocné na Měděnci Krušnohorský důl ze 16. stol., kde se těžila hlavně měď.